Historie klubu HC Slovan Louny 1.část

12.11.2013 13:28

HC Slovan Louny - historie lounského klubu

K letošnímu roku oslaví hokejový klub HC Slovan Louny 80. výročí od svého založení. Za tu dobu dosáhl mnoha úspěchů i pádů, odchoval mnoho skvělých hráčů. Pojďme si předchozích 80 let existence klubu krátce připomenout.


 

30. léta - počátky lounského hokeje

Oficiální existence lounského hokejového klubu, ať už se za ta léta jmenoval jakkoliv, se datuje do roku 1933. Počátky hraní ledního hokeje v Lounech ale byly položeny už v roce 1931.

Tehdy šlo ale spíš o takové první pokusy, hrálo se na zamrzlé řece s kusem ulomeného klacku. První oficiální zápas se uskutečnil 10. prosince 1933 proti SK Kladno. Šlo o dvojzápas a vzhledem k tomu, že soupeř to byl poměrně silný, nebyly prohry 1:14 a 4:12 žádnou velkou ostudou.

První tým Čechie Louny

 

Založen byl ale i konkurenční klub Sokol Louny. V roce 1934 se tak odehrála série několika utkání mezi oběma městskými rivaly. A souboje to byly pořádné. Ačkoliv se může zdát, že v tehdejší době byl i sport gentlemanskou záležitostí, dobové referáty z novin hovoří úplně jinak.

“...Toto s napětím očekáváné místní derby se stalo kořistí Sokola, který vskutku předváděl prvotřídní hru. Hráči Čechie však této nedovedli čeliti jinak než surovou hrou. Ani ta však nepomohla k vítězství…,” praví výstřižek z jedněch novin (dvakrát vyhrál Sokol, jednou byla remíza.)

Další noviny ale hovoří úplně jinak: “ Odvetný zápas na hřišti Sokola. Krásný led, krásná návštěva, ale nemožný soudce pan B. Zápas sám sliboval být jedním z nejkrásnějších zápasů tohoto sportu, avšak během hry, zásluhou úplně neschopného soudce, který nezná ani nejprimitivnější pravidla hry, došlo k několika ošklivým faulům, které zanechaly neblahé následky na dvou hráčích Čechie. Výsledek, jenž byl docílen byl úplně neregulerní, jelikož soudce neznajíc pravidel uznal Sokolu dvě neregulerní branky…”

Po stránce materiálního zabezpečení nebyla první léta nijak snadná. Výstroj si hráči Loun museli půjčovat od fotbalistů, brusle ani zdaleka nepřipomínaly ty, na kterých se v tehdejší době hrálo. Jen díky obětavosti mnohých členů se podařilo vybudovat pro klub solidní základ, na kterém se později postavily všechny lounské úspěchy.

Postupně začali hráči Čechie Louny získávat cenné zkušenosti a začaly se dostavovat první úspěchy. První celá sezona 1934/5 se nesla spíše ve znamení proher. V sezoně 1935/6 byla založena župa kanadského hokeje v Mostě, která vypsala Pohár českého slova. Vzhledem k tehdejším podmínkám byla ale soutěž toho roku jen rozehrána. Pro nepřízeň počasí se dohrávalo až v sezoně 1937/8.


Počátky nebyly jednoduché…

 

Jelikož bylo nutné rychle oznámit vítěze poháru na svaz ledního hokeje, rozhodl způsob dnes již nevídaný - los. První skupinu vyhrál tým Karlových Varů, druhou Čechie. A los určil za vítěze Čechii!

Bohužel, klubu tehdy chyběly peníze. Kdyby měl více finančních prostředků, postoupilo by mužstvo Čechie do vyšší soutěže.


 

Léta okupace

Tyto úspěchy byly následně násilně ukončeny německou okupací. V roce 1938 přišla mnichovská zrada, odtržení pohraničí a tím pádem i reorganizace hokejových soutěží. Čechie byla dočasně zařazena do župy v Rakovníku.

Rok 1939 a ustanovení Protektorátu Čechy a Morava znamenalo i rozpuštění Sokola. Čechie tak přišla o městského rivala. Klub byl zařazen do středočeské župy a díky dlouhé zimě se odehrálo 22 utkání, z toho 20 vítězných.

Pro ročník 1940/41 byla ustanovena kladenská župa. Čechie spadala do její tzv. extratřídy, ve které hrály čtyři týmy a Louny skončily na druhém místě s bilancí 10 výher, 1 prohra. Stejný výsledek zopakovali hráči Čechie i o rok později.

V sezoně 1942/3 bylo sehráno jen 6 utkání. Jelikož Čechie ovládla soutěž a stala se mistrem kladenské župy, hrála kvalifikaci o svazovou ligu. V utkání s Libní ale neuspěli.

Sezona 1943/4 byla nepříznivě ovlivněna nejen další reorganizací, ale také absencí kapitána Víchy, který byl nasazen na nucené práce v Německu. Bohužel vlivem nepříznivých událostí Čechie z divize Sever sestoupila.

Sezona 1944/5 byla opět ze sportovního hlediska trápením. Kvůli omezení cestování občanů Protektorátu se hrálo jen oblastní mistrovství, které Louny s přehledem ovládly. Pozitivní událostí ale bylo vytvoření týmu dorostenců a žáků, kteří odehráli svá první utkání.


 

Poválečná éra

Po válce začal lounský hokej vzkvétat.

Hned v sezoně 1945/46 se hráči Čechie stali mistry kladenské župy a pro příští ročník 1946/7 byli nasazeni do divize Západ A. Při dnešním pojmenování jednotlivých soutěží by nemuselo být všem jasné, o jakou soutěž vlastně šlo. Byla to druhá nejvyšší hokejová liga v Československu, vítězové divizí se navzájem střetávali o postup do ligy.

Tato milá povinnost se nevyhnula ani Čechii. Lounští se utkali s týmem SK Felbabka, a to na ledě soupeře. Tenkrát stále nebylo nic zvláštního na tom, že některá mužstva stále hrála své zápasy na rybníce.


V poválečné éře se hrálo na letním cvičišti

 

Smůlou pro Čechii byly klimatické podmínky. Počasí bylo mnohem teplejší, než by bylo potřeba, a proto nedosahoval led takové kvality. Lounští sice vedli 3:0, nakonec ale prohráli 3:7!

Příští ročník byl ale zklamáním. Odehrála se jen dvě utkání, která se ani řádně nedohrála. Kvůli politické situaci a následnému komunistickému převratu navíc došlo ke sloučení Čechie a obnoveného Sokola. Tým tak vystupoval pod hlavičkou Sokol Louny. Tím se upustilo i od hraní na původním kluzišti, a tým se přestěhoval na letní cvičiště Sokola. Vždy před zimou se zde vytvořil led a připravilo se vše potřebné, aby se to na jaře zase sklidilo.

Od sezony 1949/50 došlo k restrukturalizaci hokejových soutěží, a Louny tak nově spadaly do oblastního mistrovství. V něm se Louny udržely až do roku 1957, kdy následkem hospodářských problémů, zmatků v organizačních strukturách soutěží a dalších faktorů spadly do krajského přeboru.

Zpátky o soutěž výš se ale dostali hned v sezoně příští, tj. 1957/58. Přesto ale vedení Tělovýchovné jednoty házelo hokejovému klubu klacky pod nohy, když jim bylo zatěžko financovat i ty nejzákladnější výdaje.


 

60. léta - vlastní stadion a rozmach hokeje

Ještě v polovině 50. let se začalo uvažovat o stavbě stálého zimního stadionu. Prostory letního cvičiště už nebyly dostatečným zázemím, jako v prvních letech historie lounského hokeje.´

Byla tedy podána žádost o přidělení pozemku u starého, již nefungujícího cukrovaru. Ta byla schválena a hráči TJ Louny se mohli těšit na svůj vlastní hokejový stadion. Dodnes se ulice, ve které zimní stadion stojí, jmenuje Cukrovarská zahrada.

Ačkoliv stadion jako takový ještě nebyl plně funkční, kluziště už bylo hotové a tak se hokej od roku 1959/60 přesunul na místo, kde se hraje dodnes.

 

Autor: Pavel Šašek