Stanovisko klubů k výchovnému v mládežnických kategoriích

19.01.2015 21:06

http://www.mountfieldhk.cz/img/cslh_big.jpgČeský svaz ledního hokeje oslovil všechny kluby extraligy, I. a II. ligy ČR s dotazem, zda jsou pro zachování, nebo zrušení výchovného v mládežnických kategoriích.

Z 56 oslovených klubů odpovědělo 52 (92,9 % dotázaných), nevyjádřily se 4 kluby (7,1 %). Pro zachování výchovného se jednoznačně vyslovilo 49 klubů (94,2 % respondentů), pro zrušení výchovného v současné podobě 2 kluby (3,9 %), v jednom případě (1,9 %) nemohla být odpověď vyhodnocena jako jednoznačná. Oba kluby, které se vyslovily pro zrušení, v komentáři připojily, že stávající model by neměl být odstraněn bez náhrady, ale upraven, aby i nadále chránil investice klubů do výchovy mládeže.

„Stanovisko klubů vychází z toho, že nesou rozhodující část nákladů spojených s výchovou mladých hokejistů,“ uvedl prezident ČSLH Tomáš Král. „V případě, že by bylo výchovné zrušeno a přestupy zcela uvolněny, musely by svoje náklady promítnout v rodičovských příspěvcích, které by násobně vzrostly. Řada klubů by navíc na výchovu mládeže rezignovala nebo by práci s mládeží výrazně omezila. Vedlo by to k mnohem vyšším nárokům na rodinné rozpočty, snížení dostupnosti hokeje a zásadnímu poklesu jeho úrovně. V rámci ČSLH diskutujeme o tom, jak ve výchovném co nejlépe zohlednit jak zájmy celého českého hokeje, tak klubů, které výchovu mládeže financují a mladých hokejistů z různých sociálních skupin.“

Výchovné bylo v Přestupním řádu ČSLH zavedeno počátkem devadesátých let, kdy skončila podpora patronátních podniků. Z dostupných údajů vyplývá, že v extraligových klubech pokrývají rodičovské příspěvky 10-20 % a státní příspěvek na podporu sportovně-talentované mládeže 5-10 % nákladů na výchovu mládeže. Rozhodující část výdajů (70-85 %) financují kluby z vlastních zdrojů a příspěvků z městských rozpočtů. Města, stejně jako kluby mají logický zájem na tom, aby prostředky, které ze svých rozpočtů na výchovu místních mladých hokejistů vynakládají, byly chráněny.

Výchovné upravuje vztahy klubů v případě, že při přestupu nedojde k dohodě, nezakládá žádné závazky nebo povinnosti pro rodiče. Ve vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se jím v roce 2013 zabýval, se mimo jiné uvádí, že „jeho smyslem je dát klubům jistotu, že se alespoň část úsilí a investic vložených do hráče během jeho působení v klubu později vrátí. Částka za přestup je stanovena paušálně, a měla by zejména zohledňovat náklady na výchovu hráče při současném posouzení kvality a věku hráče“.

Mládežnické kluby nevytvářejí zisk, fungují jako nezisková sdružení. Výchovné je výrazem solidarity mezi profesionálním a amatérským hokejem, řada menších klubů by se bez prostředků, které za přestupy svých odchovanců získá, nemohla výchově mládeže věnovat. Institut výchovného či odstupného má v přestupních řádech upravena většina tradičních kolektivních sportů jako fotbal, basketbal, házená nebo volejbal, ve vztazích s NHL ho uplatňuje také Mezinárodní hokejová federace. 

ČSLH registruje v mládežnických kategoriích celkem 22 300 hokejistů, ročně proběhne v kategoriích přípravek, žactva, dorostu a juniorů přibližně 5 000 přestupů, hostování nebo střídavých startů. V drtivé většině případů se kluby na podmínkách dohodnou, buď podle tabulkového výchovného, nebo za jinou částku. V průměru ve sto případech ročně udělí výjimku výkonný výbor ČSLH a v šesti případech, kdy k dohodě nedojde, proběhne přestup na základě výchovného podle Přestupního řádu ČSLH.    

 

 

Zdroj: www.cslh.cz